Dne 17.07.2010 jsme uspořádali přednášku o feederovém chytání s předním odborníkem na tuto rybolovnou techniku, panem Milanem Tychlerem. Účastníci přednášky se mohli dozvědět mnoho nových věcí, týkajících se této problematiky.

Tak jsme opět vyrazili s Martinem na noční kapří jízdu. A byla to opravdu nádherná noc. Martin začal ve velkém stylu a během krátké chvilky měl zdolány čtyři kapry. Chytal na jednu potápivou kuličku BIONICLE a na druhý prut dával FABULOUS vysušeného na kámen. Já zůstal věrný chytání na panáčkana a jako pozdní večeři kapříkům jsem servíroval MAX WINTER a SQUIDKU.

Dne 30.4. 2010 jsem s Martinem Čermákem založil nový carp team - CT MAX TWELVE HOURS. Už název napovídá, že se nám jedná o krátkodobé a rychlé rybaření. Při využití minimálního času k lovu, který trvá našich dohodnutých 12 hodin i s přípravou, za maximálního, ale přesto pohodového nasazení a jak  jinak za pomoci skvělých MAX produktů.

Naše první závody začali již o několik týdnů dřív. Jelikož jsme jeli na vodu, na které jsme v životě nebyli, začali jsme se informovat na internetu a taky v nám blízkém obchodě RRR. Po několika hodinách na internetu a rozmluvách s Martinem Čermákem, jsme už byli dané lokalitě blíž, a tak začaly přípravy.

Rok se sešel s rokem, a opět jsme se setkali se svými přáteli na unikátní pískovně Štít, abychom poměřili svoje síly. Kdo bude vítězem, kolik se nachytá ryb, jaký bude los a spousta dalších otázek mi vířila v hlavě. Očekávání byla veliká, ale jenom pánbůh rozhoduje o tom, kdo kde bude chytat a jak nakonec dopadne. Náš los nevypadal zpočátku marně, KL Angelsport č.5 byl sice rohové místo, ale bylo v „Krakonošově“, tedy v zóně, kde se běžně nechytá a kde se předpokládá větší koncentrace ryb.

Veletrh Rybaření se v letošním roce nesl v duchu změn. Proběhl souběžně s výstavou Techagro a Světovou výstavou vývoje myslivosti a lovectví a trval osm dní. Samotné Rybaření navštívilo podle statistik BVV 6% ze stotisíc návštěvníků v době trvání Techagro.

Píše se rok 2008 a  my jsme se vydali na přelomu října a listopadu  na týdenní výpravu na kapry. Revír jsme si vybrali Dyji 7. Venku je nádherný podzim. Listí na stromech pomalu opadává, vše je kolem nádherně zbarveno a my si tu krásu naplno užíváme. V tomhle ročním období, které máme my kapraři nejraději, se u vody potkáváte už  jen s pořádnými  nadšenci. Je zde velká šance  na ulovení trofejního kapra. Jsme spokojení, užíváme si každé volné chvíle strávené u vody. Jednoduše řečeno, propadli jsme lovu kaprů. Doufám, že nemusím zdůrazňovat, že je pro nás samozřejmostí  pouštění chycených ryb.

Zkušení kapraři jezdí i tisíce kilometrů jen pro pocit si změřit svoje síly s tamějšími šupinatými velikány a hlavně na ně vyzrát díky svým zkušenostem. Většinou to jsou státy jako Francie, Maďarsko, Rumunsko, Španělsko, Itálie a nově taky i exotické země jako je Maroko, Turecko a další státy. I já jsem se rozhodl vyzkoušet jeden zahraniční revír a to přímo v Polsku. Revír se mi líbil už déle, měl jsem nashromážděno dostatek informací, ale bohužel nedostatek času mi znemožňoval návštěvu už v dřívější době. Nakonec jsem využil státní svátek v pondělí, a jelikož tam měl cestu jeden kamarád, mohl jsem v pátek vyrazit směr sever.

Tak si kup Rapalu. Hlásá reklamní slogan na tovární zdi. Letos v září jsem měl to štěstí, že se mi spolu s několika vyvolenými kolegy z rybářské branže dostalo možnosti navštívit muzeum a výrobní prostory tohoto pravděpodobně nejznámějšího výrobce woblerů na světě.

Seděl jsem doma a poctivě si míchal svoji novou směs, kterou jsem si sestavil. Pak mě napadlo, že bych se mohl zeptat kamaráda Tomáše jak se má a co rybky. Po chvíli mi přišla sms, že se má dobře a chystá se na ryby na jednu štěrkovnu nedaleko od našeho bydliště.

Co je vlastně World Carp Classic? Je to pětidenní mezinárodní soutěž v lovu kaprů, která nemá ve světě obdoby. Tato soutěž je charakteristická mnohými Nej. Je největší, protože se jí pravidelně účastní více než sto týmů a okolo dvaceti národů z celého světa. Unikátní jsou například závodníci z Turecka, Jihoafrické Republiky, Izraele nebo exotického Japonska. Je nejprestižnější, protože v realizačním týmu nebo mezi soutěžícími se objevují jména předních špičkových kaprařů, namátkou Tim Paisley, Andy Chambers, Leon Hoogendijk, Ardy Veltkamp, Frank Warwick . . . Je nejdražší, ale taky nejvíc dotovaná, protože startovné za tým činí 1.000,- liber, a vítěz vyhrává desetinásobek. A po letošním ročníku je to soutěž, ve které závodníci ulovili pravděpodobně nejvíce kaprů nad 20kg v porovnání s jakoukoliv jinou Evropskou pohárovou soutěží. Pokud bych to měl dát do kontextu s jinou významnou sportovní událostí, můžu ji směle přirovnat k Formuli 1 v kaprařských pohárech.

I když bylo o šňůrkách a háčcích napsáno nespočet článků, rozhodl jsem se napsat něco ze svých, i když jen několikaletých, kaprařských zkušeností, které by mohly pomoci i ostatním kaprařům.